Může si zaměstnanec určit termín dovolené?

Slovy zákona dobu čerpání dovolené určuje zaměstnavatel podle písemného rozvrhu čerpání dovolené tak, aby dovolená mohla být vyčerpána do konce kalendářního roku, ve kterém dovolená vznikla. Laicky řečeno nástup na dovolenou určuje výhradně zaměstnavatel, a to tak, že konkrétnímu zaměstnanci stanoví, že dovolenou čerpá v určeném termínu. Z této zásady, že nástup na dovolenou určuje zaměstnavatel, existuje výjimka ve prospěch zaměstnankyně, která může požádat o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala na skončení mateřské dovolené. Stejné oprávnění má zaměstnanec, který požádá o poskytnutí dovolené po skončení rodičovské dovolené.

a)     povinnost oznámit zaměstnanci určenou čerpání dovolené alespoň 14 dnů předem,

b)     poskytuje-li se zaměstnanci dovolená v několika částech, musí alespoň jedna část činit nejméně dva týdny, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodne jinak,

c)     minimální výměra dovolené činí 4 týdny v kalendářním roce,

d)     dovolená nesmí být určena na dobu, kdy zaměstnanec vykonává vojenské cvičení nebo službu v operačním nasazení, kdy je uznán dočasně práce neschopným ani kdy, je zaměstnanec na mateřské, otcovské nebo rodičovské dovolené.

Určení dovolené zaměstnavatelem zaměstnanci je jednostranným právním úkonem, a proto musí být písemné.

Zaměstnavatel má právo změnit zaměstnanci určený nástup na dovolenou nebo jej z dovolené odvolat. V těchto případech je ovšem zaměstnavatel povinen nahradit zaměstnanci náklady, které zaměstnanci vznikly v důsledku zrušení dovolené nebo odvolání zaměstnance z dovolené.

Zaměstnanec si chce koupit zájezd ve slevě „first minute“. Má zaměstnanec nárok na čerpání dovolené v termínu, který nastane za několik měsíců? Jak už jsme si řekli výše, termín nástupu na dovolenou určuje zaměstnavatel. Pokud si chce zaměstnanec zakoupit zájezd několik měsíců předem, musí se se zaměstnavatelem domluvit na čerpání dovolené. Zaměstnavatel mu takto dopředu nemusí vyhovět.

Vzhledem k tomu, že dovolenou drtivá většina zaměstnanců tráví s dalšími osobami, nejčastěji rodinnými příslušníky, nastává otázka, zda je zaměstnavatel povinen nahradit náklady za zrušení dovolení i těmto dalším osobám. Ačkoliv zákon v tomto případě nic konkrétního neříká, lze považovat obecně „náklady, které zaměstnanci vznikly v souvislosti se zrušení dovolené“ i náklady vzniklé ostatním účastník zaměstnancovy dovolené. Určitým omezujícím parametrem v takovém případě bude, jak moc lze oddělit ostatní účastníky dovolené od zaměstnance. V případě rodinných příslušníků, typicky manžel a děti, je toto celkem jednoznačné. Jiná otázka je např. u skupiny přátel, kteří se rozhodli strávit dovolenou společně. V tomto případě bude hrát určující roli, jak moc lze oddělit konkrétního zaměstnance se zrušenou dovolenou od ostatních účastníků. Vzhledem k tomu, že zákon v této otázce neobsahuje detailní právní úpravu, bude záležet na konkrétní situaci, jak bude vyřešena otázka náhrady nákladů ostatních účastníků dovolené v případě zrušení nebo odvolání zaměstnance zaměstnavatelem.