Jak se co nejrychleji rozvést?

S tímto typem dotazů se nejeden právník setkává celkem často. Rozvod manželství většinou není příjemná událost v životě, a proto jí všichni chtějí mít, co nejrychleji za sebou. Předně je třeba říci, že samotný rozvod znamená formální ukončení manželství rozsudkem soudu. Avšak i po rozvodu manželství mohou zůstat některé majetkové záležitosti (bývalých) manželů nevyřešené. Soud, který rozhoduje o rozvodu manželství se nezabývá majetkem manželů, tzv. společným jměním manželů. Rozvodový soud skutečně rozhoduje jen o tom, že manželství ukončí, tzv. rozvede. K rozvodu je potřeba podat na soud návrh na rozvod manželství, zaplatit soudní poplatek 2000 Kč a dostavit se k soudu. Soud si krátce oba manžele vyslechne, v podstatě jde o to, aby soudce slyšel skutečnou vůli každého z manželů, že se chce rozvést. Po provedeném výslechu manželů soud manželství rozvede.

Otázka rychlosti rozvodu záleží na několika faktorech. Prvním a nejdůležitějším kritériem, který ovlivní rychlost rozvodu je otázka dětí, zda manželé mají děti a zda jsou tyto děti už dospělé, tedy zletilé. Dalším faktorem, který ovlivňuje délku rozvodového řízení, může být otázka společného majetku a jeho rozdělení po rozvodu.

Jestliže se v manželství nenarodily žádné děti, nebo děti jsou už zletilé, máte, co se týče rychlosti rozvodu, téměř vyhráno, jelikož rozvod bezdětného manželství je nejrychlejší. Stačí vám k tomu podat návrh na rozvod a uzavřít dohodu o vypořádání společného jmění manželů. Veškeré záležitosti okolo manželství se ukončí rozsudkem o rozvodu manželství a bývalí manželé si následně mohou jít svojí cestou.

Co je potřeba k rychlému rozvodu bezdětného manželství?

1.     Návrh na rozvod, ke kterému se druhý z manželů může připojit.

2.     Dohoda o vypořádání společného jmění manželů. Tato dohoda není podmínkou rozvodového řízení, nicméně ji doporučuji sepsat.

3.     Zaplatit soudní poplatek 2000 Kč.

4.     Dostavit se k soudnímu jednání.

Pokud manželé nejsou dohodnuti na vypořádání společného majetku, lze se i tak rychle rozvést, jen je potřeba pamatovat na to, že otázka společného majetku zůstala nevyřešená. Pokud manželé nemají žádný společný majetek větší hodnoty, typicky nemovitost, tato otázka je moc trápit nemusí, jelikož tři roky po právní moci rozvodu manželství nastává tzv. nevyvratitelná právní domněnka vypořádání společného jmění manželů, která znamená, že movité věci po této době připadnou tomu z bývalých manželů, který danou věc v té době skutečně užívá. Například pokud si manžel po rozvodu nechal auto, po třech letech mu toto auto automaticky připadne ze zákona.

V případě, že součástí společné jmění manželů je nemovitý majetek, doporučuji sepsat dohodu o vypořádání společného jmění manželů vždy. Nevyvratitelná právní doměnka po třech letech od právní moci rozvodu manželství nastává i v případě nemovitého majetku, kdy veškerý nemovitý majetek přejde ze společného jmění manželů do podílového spoluvlastnictví. Takže pokud nechcet mít s bývalým manželem nadále nemovitosti ve spoluvlastnictví a řešit tuto záležitost v budoucnu soudní cestou, je nutné ještě ve tříleté lhůtě uzavřít dohodu o vypořádání společného jmění manželů.

Jestliže se chcete rozvést a máte nezletilé děti, nejprve je nutné vyřešit rozsah péče rodičů o dítě / děti včetně stanovení výživného. Bez rozsudku týkajícího se nezletilých dětí žádný soud manželství rodičů nerozvede. Pokud byl podán návrh na rozvod a o nezletilých dětech dosud nebylo rozhodnuto, rozvodový soud řízení o rozvodu manželství přeruší. Soudy o děti bývají většinou zdlouhavé, a právě tato skutečnost má podstatný vliv na rychlost rozvodu manželů. Nejsou výjimkou i několikaleté soudy o děti, kdy manželé, ač už nežijí ve společné domácnosti, často mají i jiné partnery, se stále nemohou rozvést, protože nebylo pravomocně ukončeno soudní řízení ve věcech nezletilých dětí. Tento stav není žádoucí nejen z psychologického hlediska, ale rovněž i z důvodu, že manželé stále mají společné jmění manželů, mají právo na výdělek druhého manžela, ale rovněž i odpovídají za dluhy druhého manžela, to vše v situaci, kdy už spolu nežijí a nemají tak vůbec přehled, jak druhý manžel žije, nakládá s penězi, sjednává si různé spotřebitelské úvěry, chování manžela tak nemohou nijak ovlivnit.

Jak se tedy co nejrychleji rozvést, když máte nezletilé děti?

Zdlouhavým soudům ať už o majetek nebo o děti se lze vyhnout pečlivým sepsáním dokumentů týkajících se společných nezletilých dětí a společného majetku. Jestliže je soudu předložena dohoda rodičů, soud většinou tuto dohodu bez dalších soudních zásahů schválí. Pouze u výše výživného na nezletilé děti soud bere v potaz majetkové poměry obou rodičů a dle toho případně provede korekci dohodnutého výživného. Do dohody rodičů o rozsahu péče o nezletilé děti soud nezasahuje. Místo několika měsíčního soudního sporu lze takto záležitost dětí vyřešit jediným dokumentem, kde bude uvedeno, v jakém rozsahu se rodiče o děti budou starat a kolik kdo z rodičů bude druhému z rodičů přispívat.

Obdobně je tomu u společného jmění manželů. Jestliže se manželé dokáží dohodnout na rozdělení majetku po rozvodu, lze toto dostatečně vyřešit v dohodě o majetkovém vypořádání, která se předloží soudu. Manželé si tak rychle vyřeší rozvod manželství a zároveň i společný majetek.

Co je potřeba k rychlému rozvodu manželství s nezletilými dětmi?

1.     Návrh k soudu na úpravu rodičovské odpovědnosti

2.     Dohoda o rodičovské odpovědnosti. Existence této dohody soudní řízení urychlí. Jestliže je soudu taková dohoda předložena, soud většinou rozhodne během jednoho soudního jednání. Rodiče se tak vyhnou zdlouhavému soudnímu procesu.

3.     Návrh k soudu na rozvod manželství.

Dohoda o vypořádání společného jmění manželů. Zde platí stejné jako v případě rozvodu bezdětného manželství, tato dohoda není podmínkou rozvodového řízení, nicméně ji doporučuji sepsat.

Jestliže dítě nabyde zletilosti, není potřeba už upravovat rozsah rodičovské odpovědnosti a v případě vyživovací povinnosti, musí o výživné požádat samo dítě, a to i v případě, že dítě studuje a není schopno se samo živit. Vyživovací povinnost rodičů trvá do doby, než je dítě schopno se samo živit. Trvání vyživovací povinnosti není limitováno dosažením zletilosti dítěte, nicméně dosažení zletilosti má však význam zejména z hlediska soudního řízení, ani dovršením 26 let dítěte. Věková hranice 26 let je významná např. pro přiznání dávek podle zákona o státní sociální podpoře, neboť podle tohoto zákona se za nezaopatřené dítě považuje dítě nejdéle do věku 26 let.