Jak požádat o výživné na zletilé dítě?

O výživném na zletilé dítě rozhoduje soud výhradně na návrh zletilého dítěte. Návrh na určení výživného (žaloba), kterou podává samo zletilé dítě, může směřovat jak vůči jednomu z rodičů, tak vůči oběma rodičům, např. pokud již zletilé dítě bydlí samo. V návrhu na určení výživného musí být mimo jiné uvedena výše požadovaného výživného a doba, od které je výživné požadováno. Místně příslušným soudem je soud podle bydliště žalovaného rodiče. Soud o výživném na zletilé dítě rozhoduje rozsudkem.

Výživné pro děti bez ohledu na zletilost lze přiznat zpětně, a to za dobu nejdéle tří let ode dne zahájení řízení. Termínem přiznat lze rozumět nejen nové stanovení výživného, ale i zvýšení již stanoveného či dohodnutého výživného.

Jestliže během řízení o určení vyživovací povinnosti k nezletilému dítěti dítě nabude zletilosti, rozhodne soud péče o nezletilé o právu dítěte na výživné za dobu až tří let zpětně před zahájením řízení i za dobu jeho zletilosti.

V řízení o výživném dítěte za dobu nezletilosti dítěte je druhý z rodičů účastníkem řízení i poté, když už dítě dosáhlo zletilosti. Dosažení zletilosti dítěte v průběhu řízení má ten důsledek, že v řízení se může jednat již jen o právech dítěte po dobu jeho nezletilosti, dále v řízení vystupuje zletilé dítě už samo, odpadá tak jeho zastoupení kolizním opatrovníkem. V řízení o určení výživného, kde už vystupuje zletilé dítě, je třeba stanovit přímo dítěti plnění dávek výživného, které byly splatné za dobu nezletilosti dítěte.

V případě, že nezletilé dítě v průběhu řízení o úpravě poměrů k dítěti pro dobu po rozvodu nabude zletilosti, soud toto řízení zastaví.

Pokud dítě nabude zletilosti po právní moci rozsudku o úpravě jeho poměrů pro dobu po rozvodu (soud rozhodl o rozsahu péče rodičů k dítěti), ale před právní mocí rozsudku o rozvod, pak právní účinky rozhodnutí o výchově již nemohou nastat. U dítěte, které nabylo zletilosti už není podstatné, komu z rodičů bylo svěřeno do péče. Část rozsudku týkající se výživného platí. Pokud by však trvaly na straně dítěte podmínky pro stanovení nové vyživovací povinnosti a výživné by nebylo plněno dobrovolně, muselo by se zletilé dítě obrátit s návrhem na úpravu výživného pro dobu zletilosti na soud;

Vyživovací povinnost zaniká také tehdy, jestliže na straně oprávněného, tj. dítěte pomine stav odkázanosti, tj. získá vlastní příjem, majetek apod., uzavře manželství apod. Zánik je dán také skutečností, že povinný ztratí schopnosti a možnosti výživné poskytovat, popř. jeho majetkové poměry to nebudou dále umožňovat.

V případě zletilého dítěte může být někdy složité podat návrh na soud na zvýšení výživného proti vlastnímu rodiči. V takových případech velmi pomůže, pokud je zletilé dítě od začátku právně zastoupeno advokátem, který nejenže podá v zastoupení zletilého dítěte návrh na soud, ale rovněž dítě u soudu zastoupí, takže odpadne nepříjemná situace, že by dítě stálo v soudní síni tváří tvář svému rodiči.