Kdy lze žádat vrácení daru?

O vrácení daru lze hovořit v případě, že dárce odvolá dar buď pro nouzi dárce nebo pro nevděk obdarovaného. Dárce tedy nemá ze zákona automatickou možnost kdykoliv a na základě čehokoliv požadovat vrácení daru.

Za nouzi se považuje situace, kdy dárce nikoliv vlastním zaviněním nemá na nutnou výživu vlastní, případně na nutnou výživu osob, které je povinen vyživovat ze zákona. Předpokladem pro odvolání daru pro nouzi je, že již k darování došlo a obdarovaný dar nabyl do svého vlastnictví. Nutná výživa znamená zajištění základních potravin nezbytných k přežití, zajištění základního ošacení, zajištění možnosti základního bydlení a případně zajištění léků nezbytných k životu dárce. Při poskytnutí nutné výživy je samozřejmě třeba zohlednit i další dávky, které může dárce získat jako jsou například dávky v hmotné nouzi, příspěvek na bydlení apod.

Odvolání daru pro nouzi může přicházet v úvahu pouze ve výjimečných případech, kdy se dárce ocitne v situaci, která není řešitelná jinak. Nouzi dárce lze řešit vyživovací povinnosti mezi předky a potomky, kdy je např. dítě povinno zajistit svým rodičům slušnou výživu. Vyživovací povinnost mezi předky a potomky je širší než v případě zajištění nutné výživy ve formě odvolání daru pro nouzi.

Zároveň je v této souvislosti třeba zmínit, že právo odvolat dar pro nouzi, není možné uplatnit v případě, že je dárce právnická osoba.

Jsou-li naplněny důvody pro odvolání daru, může dárce po obdarovaném požadovat, aby mu dar vydal zpět nebo aby zaplatil dárci cenu obvyklou. Obdarovaný by měl být povinen zaplatit maximálně tolik, kolik činila cena obvyklá v době darování, jelikož právě tuto hodnotu zamýšlel dárce při darování obdarovanému přenechat.

Zákon také limituje maximální výši částky, kterou může dárce po obdarovaném požadovat, a to rozsahem, v jakém se dárci nedostává prostředků na zajištění nutné výživy. Obdarovanému tak nevzniká povinnost vydat dárci celou hodnotu daru najednou v okamžiku, kdy o to dárce požádá. Obdarovaný má možnost zprostit se povinnosti vydat dar tím, že bude dárci nutnou výživu poskytovat. To může učinit i tak, že dárci poskytne například ubytování a stravu po dobu, kdy se dárce v nouzi bude nacházet.

Nevděkem se rozumí chování obdarovaného, kterým ublíží dárci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti, navíc s podmínkou zjevného porušení dobrých mravů. Ačkoliv již primárně není zmíněno zjevné porušení dobrých mravů vůči osobám dárci blízkým, přesto však i některé chování vůči těmto osobám může vést k možnosti dárce odvolat dar z důvodu faktického ublížení dárci samotnému. To by mohlo být v případě, kdy se obdarovaný zachová vůči osobám blízkým takovým způsobem, že tím zároveň úmyslně nebo z hrubé nedbalosti ublíží dárci (např. zranění dárcova syna, může dárce důvodně považovat za ublížení sobě samotnému).

Dárce může obdarovanému jeho nevděčné chování prominout, a tím mu zachovat jeho vlastnické právo k daru. Jestliže jednou dárce obdarovanému jeho čin promine, nemůže následně pro tento čin již dar odvolat.

Jelikož zákon přesně nedefinuje pojem nevděk, bude vždy záležet na konkrétní situaci dárce a obdarovaného a míře porušení dobrých mravů. Těmto z právního hlediska nejasným situacím se lze vyhnout tím, že se v darovací smlouvě mohou uvést situace, které budou považovány za nevděk a dárce bude v takovém případě oprávněn dar odvolat.

Za určitých okolností lze považovat za nevděk i zjevné porušení dobrých mravů vůči osobám blízkým obdarovanému. Obdarovaný darovací smlouvou získal dar, aby byl majetkově zajištěn, a následně se zachoval v rozporu s dobrými mravy vůči osobám jemu blízkým.

Příklad z praxe

Obdarovaný darovací smlouvou nabyl byt a zároveň v době uzavření darovací smlouvy byl spoluvlastníkem jiné nemovitosti společně se svým starým dědou. V úmyslu získat další peníze dárce následně poté, co byl na katastru nemovitostí zapsán jako vlastník darovaného bytu, podal žalobu na vypořádání spoluvlastnictví nemovitosti, kterou spoluvlastnil s dědou, který v tu dobu neměl na vyplacení.

Dárce může dar pro nevděk odvolat do jednoho roku ode dne, co obdarovaný dárci ublížil, ale dozví-li se o tom dárce později, do jednoho roku ode dne, kdy získal vědomost o důvodu pro odvolání daru.

Obdarovaný musí vůči dárci projevit vůli a dar odvolat. V tomto odvolání by měly být uvedeny důvody pro odvolání, resp. vrácení daru. Jedná-li se o věc nemovitou, stačí ve výzvě k vrácení daru uvést, kde k předání věci dojde. V případě žádosti o vrácení nemovitosti je situace komplikovanější, jelikož k odvolání daru dárcem je nutná součinnost obdarovaného, aby v katastru nemovitostí došlo k přepisu vlastnického práva z obdarovaného zpět na dárce.

Jestliže obdarovaný neodevzdá movitou věc na výzvu zpět dárci, nebo neposkytne nutnou součinnost k přepisu vlastnictví na katastru nemovitostí jediná zákonná možnost, jak se v takovém případě domoci vrácení nemovitosti, je podat na soud žalobu na vrácení daru.