Kdy musí být na smlouvě ověřen podpis?

Ověření podpisu na smlouvě je podstatnou náležitostí některých typů smluv. V některých případech zákon sice úřední ověření podpisu na smlouvě nevyžaduje, ovšem vyžaduje ho potřeba vyšší míry jistoty v konkrétní situaci. V České republice platí určitá pravidla a situace, kdy je ověření podpisu na smlouvě povinné nebo doporučené. Níže se podíváme na hlavní případy, kdy je nutné nebo vhodné ověřit podpis.

Ověření podpisu je proces, při kterém notář, advokát, nebo zaměstnanec kontaktního místa na poště nebo obecním úřadě potvrzuje, že podpis na dokumentu byl skutečně učiněn danou osobou. Tím se předchází podvodům a zajišťuje, že smlouva byla skutečně touto konkrétní osobou podepsána.

Smlouvy, kterými se převádí nemovitosti: Například kupní smlouvy na nemovitosti, darovací smlouvy, smlouvy o převodu družstevního podílu musí mít úředně ověřený podpis.

Smlouvy týkající se nemovitostí: Sem patří především smlouvy, kterými se omezuje vlastnické právo k nemovitostem či jiné nakládání s nemovitostmi. Jedná se například smlouvy o zřízení věcného břemene, či smlouvy o zástavním právu k nemovitosti.

Smlouvy určené do zahraničí: Pokud je smlouva určena k použití v zahraničí, může být požadováno ověření podpisu nebo úplný notářský ověřovací proces (například apostila podle Haagské úmluvy).

Standardní smlouvy mezi fyzickými osobami: Například nájemní smlouvy, pracovní smlouvy nebo dohody o vypořádání majetkových vztahů zpravidla nevyžadují úřední ověření podpisu, nicméně může být vhodné jej použít pro zvýšení právní jistoty.

Smlouvy s vyšším rizikem nebo složitostí: Pokud je smlouva složitá nebo její plnění může mít závažné důsledky, doporučuje se ověření podpisu pro větší právní jistotu.

Osoba podepisující smlouvu se osobně dostaví k tomu, kdo bude podpis ověřovat.

Ověřovatel ověří totožnost osoby, například na základě občanského průkazu nebo cestovního dokladu.

Podepisující osoba podepíše dokument před ověřovatelem, který potvrdí, že podpis je skutečně její.

Nejjednodušším řešením je nechat na podepsané smlouvě podpis konkrétní osoby uznat za vlastní, což je možné před notářem, na poště nebo na obecním úřadě.

Smlouvy, jejichž podpis nebyl ověřen, mohou být sice právně platné, avšak nemusí být s nimi spojen zamýšlený účinek. Typickým příkladem jsou smlouvy, kterými se převádí nemovitost zapsaná v katastru nemovitostí. Jestliže podpisy na smlouvě nejsou ověřeny, smlouva může být mezi smluvními stranami platná, avšak ke změně vlastnictví nemovitosti nedojde. V jiných případech může být zase snížena vymahatelnost smlouvy, typickým příkladem je, jestliže někdo uzná písemně dluh a následně toto tvrzení popře.

Ověření podpisu je důležitým nástrojem k potvrzení pravosti smlouvy a její právní platnosti. V některých případech je povinné podle zákona, v jiných se doporučuje pro zvýšení právní jistoty. Pokud si nejste jisti, zda je vaše smlouva nutně ověřena, je vhodné poradit se se zkušeným právníkem, abyste maximálně ochránili svá práva.