Kdy a proč uzavřít dohodu o majetkovém vyrovnání manželů

Proces zániku manželství s sebou nese nevyhnutelnou potřebu vyřešit majetek manželů nabytý v době trvání manželství. Nejvhodnějším způsobem je uzavření písemné dohody o vypořádání společného jmění (manželů). Tuto dohodu lze uzavřít v době trvání manželství před rozvodem, nebo kdykoliv po rozvodu, ovšem nejdéle do 3 let. Jestliže manželé (bývalí manželé) nejsou schopni se na majetkovém uspořádání a vyrovnání dohodnout, je možné ponechat rozdělení společného majetku na rozhodnutí soudu, případně po 3 letech od rozvodu nastává zákonná fikce, že manželé se stávají podílovými spoluvlastníky společného nemovitého majetku každý ve výši jedné poloviny společného majetku. U ostatních movitých věcí platí po 3 letech od rozvodu, že jsou vlastníkem toho, kdo tyto věci užívá.

Jak je patrné, rozdělení společného majetku manželů na základě zákonné fikce (právně se jedná o nevyvratitelnou právní domněnku) neřeší žádní konkrétní specifikace bývalých manželů ve vztahu ke společnému majetku a tento majetek zákon „objektivně“ rozdělí a s tímto zákonným rozdělením se musí bývalí manželé smířit. Tato zákonná fikce ovšem s sebou přináší nemalé riziko dalšího soudního sporu spočívající v ukončení spoluvlastnictví. Vždy je proto lepší se na majetkovém uspořádání a vyrovnání dohodnout než to ponechat na zákonné řešení, jelikož v oboustranné dohodě je plně respektována zásada smluvní volnosti (manželé se můžou dohodnout na jakémkoliv způsoby rozdělení společného majetku) a procesní ekonomie (jakákoliv dohoda je rychlejší a levnější než autoritativní rozhodnutí soudu).

Z časového hlediska lze dohodu uzavřít ve dvou základních režimech, které mají odlišné procesní dopady:

1. Před rozvodem (tzv. smluvený rozvod): Jestliže se manželé na rozvodu dohodnou, jedná se o rozvod bez zjišťování příčin rozvratu. Podmínkou tohoto smluveného rozvodu je písemná dohoda o vypořádání majetku.

2. Po rozvodu: Pokud manželé nevyužili institut smluveného rozvodu, mohou dohodu uzavřít kdykoliv v průběhu tříleté lhůty od právní moci zániku manželství. Pokud do tří let od zániku manželství nedojde k uzavření dohody ani k podání žaloby na soudní vypořádání, nastupuje zákonná fikce vypořádání společného jmění. Ta transformuje spoluvlastnictví k nemovitostem na podílové a movité věci ponechává tomu, kdo je užívá. Tato varianta je však málokdy ideální.

Vzájemná dohoda (bývalých) manželů nabízí řadu výhod, které v rámci autoritativního rozhodování soudu absentují:

1. Rychlost a procesní ekonomie

Soudní spory o vypořádání společného jmění manželů patří k nákladným a dlouhým soudním řízením. Vyžadují vypracování znaleckých posudků na ocenění majetku a rozsáhlé dokazování ohledně nabytí společného majetku a o jeho udržení, vnosů majetku jednoho z manželů do společného jmění, péče o rodinu, zejména o nezletilé děti, apod. Písemná dohoda o majetkovém vyrovnání značným způsobem eliminuje zdlouhavý proces dokazování, který v konečném důsledku vede nezřídka ke zhoršení vzájemných vztahů mezi bývalými manželi.

2. Flexibilita a kontrola nad výsledkem

Soud je při rozhodování vázán zákonnými kritérii (parita podílů, zájmy dětí, péče o rodinu). V dohodě se manželé mohou od těchto zásad odchýlit – například dohodnout disproporční rozdělení majetku výměnou za převzetí dluhů nebo s ohledem na budoucí zajištění dětí. Kromě obecných majetkových záležitostí, kde si bývalí manželé rozdělují společný majetek, lze dohodou vyřešit i další záležitosti, které přispějí k hladkému porozvodovému uspořádání vztahů. V dohodě o vypořádání lze vyřešit bydlení manželů po zániku manželství, zejména v případě nájemních bytů, otázku výživného rozvedené manžela, peníze na bankovních účtech, aj.

3. Minimalizace budoucích konfliktů

Dohoda, na které se obě strany aktivně podílely, je psychologicky lépe přijímána než vnucené soudní rozhodnutí. Tím se snižuje riziko následných sporů při faktické exekuci povinností (např. vyklizení nemovitosti) a rovněž riziko zhoršení vztahů mezi bývalými manželi, což nabývá na významu zejména v případě, že jsou rozvádějící se manželé rodiči nezletilých dětí.

4. Snížení nákladů

Upřednostnění uzavření vzájemné dohody před soudním řízení má nezanedbatelný ekonomický efekt. Náklady na právní zástupce, znalecké posudky a další soudní výlohy se mohou velice rychle vyšplhat do řádů deseti až statisíců a můžou tyto vynaložené náklady představovat nezanedbatelné procento z celkového majetku. Obecně totiž platí, že soudní cesta je tím nejméně efektivním, avšak nejdražším způsobem, jak se domoci svého práva. V případě rodinných vztahů do toho vstupuje i možnost, že se soudním rozhodnutím nebude spokojená ani jedna strana a každý z bývalých manželů tak bude cítit jistou křivdu.

Dohoda o majetkovém vypořádání společného jmění manželů se obvykle vyhotovuje buď společně s návrhem na rozvod, nebo krátce po rozvodu. Nicméně zákon obecně žádnou lhůtu k vyhotovení této dohody nestanovuje. Bývalí manželé si pouze musí uhlídat obecnou tříletou lhůtu k uzavření dohody, jinak nastává zákonná fikce. Zamezit nastolení zákonné fikce lze, vyjma uzavřením dohody, podáním žaloby o vypořádání společného jmění manželů k soudu. Po podání žaloby lze pak uzavřít dohodu pouze za součinnosti soudu ve formě soudního smíru.

Dohoda o majetkovém vyrovnání má kromě finančního vypořádání společného majetku i nezanedbatelný psychologický efekt, kterým manželé dělají pomyslnou konečnou tečku za manželstvím. Uzavření dohody má tak smysl i v případě menšího společného majetku, kde nejsou žádné nemovitosti. Existence dohody o vypořádání společného jmění manželů je vyžádána některými institucemi, např. bankou v případě žádosti některého z bývalých manželů o úvěr případně státními orgány u žádosti o sociální dávky.